Labské luhy před branami Drážďan v podvečeru se svými rozvětvenými toky, bažinatými loukami, s tmavými siluetami stromů, lehce stoupajícími kopci a zdánlivě nekonečným nebem.
Caspar David Friedrich, který pocházel z Greifswaldu, žil několik desetiletí v Drážďanech, jejichž okolí velmi dobře znal. Zde také roku 1840 zemřel. Itálii nikdy nenavštívil, přestože studijní cesta do Itálie pro umělce tenkrát patřila k "povinnému" programu.
Friedrichovo rozhodnutí raději se zabývat místní krajinou dalekosáhle ovlivnilo nejen jeho vlastní, nýbrž celé umění 19. století. Friedrich považoval za hodné zobrazení nejen labské louky a luhy, ale také nedaleké středohoří, staré hrady a zchátralé zříceniny klášterů. Friedrichův nový pohled na rodnou krajinu našel mnoho následníků, kterými byli například Carl Blechen, Ernst Ferdinand Oehme nebo Ludwig Richter. Jejich romantické krajiny si zde můžete také prohlédnout.
Kompozice Friedrichových obrazů jsou propracovány do nejmenších detailů. Přestože nám může připadat, že obraz vznikl dlouhým pozorováním motivu v přírodě, malíř nestál se svým malířským stojanem na břehu řeky. Přímo na místě si motivy pouze lehce předkreslil. Kompozice obrazu a pečlivé malířské provedení vznikly až v ateliéru.
Friedrich své umělecké prostředky volil vědomě a díky tomu na nás jeho obrazy působí tak silně. Podařilo se mu dokonce vtáhnout nás přímo do obrazu: Kompozici tvoří dva symetrické oblouky, které se vzájemně střetají: Jeden tvoří mraky na večerní obloze, ten druhý břeh řeky. Divákovi připadá, že se výhled na krajinu na stranách rozpíná téměř do nekonečna - stejně jako ve volné přírodě.
- Material & Technik
- Öl auf Leinwand
- Museum
- Galerie Neue Meister
- Datierung
- 1832
- Inventarnummer
- Gal.-Nr. 2197 A