"Všechno vidět, nic nechápat“, to napsal roku 1967 Gerhard Richter na svém návrhu pro své úplně první dílo ze skla. Skleněnou sochu, kterou vidíte zde v této místnosti, vytvořil roku 2010 a také v tomto díle se umělec zabývá viděním a chápáním, iluzí a realitou.
Kerstin Küsterová, vědecká spolupracovnice archívu Gerharda Richtera, zmiňuje, že Richter tuto skleněnou sochu vytvořil speciálně pro zdejší místnost:
„Její míry, tedy proporce a hmotnost, jsou přizpůsobeny nejen pro tuto místnost, ale také přesně pro místo, na kterém stojí. A přestože je téměř průhledná a přestože působí velmi skromně, je jedním z nejdůležitějších děl v této místnosti.“
Proč tomu tak je, vysvětluje Dietmar Elger, vedoucí archívu Gerharda Richtera:
„Skleněné tabulky nejsou úplně průsvitné, nýbrž mají lehký zrcadlový efekt. Když sochu obejdete kolem dokola, objevíte pokaždé jiný odraz z okolí. Tyto výřezy se ale také zároveň odrážejí v jiných tabulkách, zdvojnásobují se nebo dokonce ztrojnásobují a navzájem překrývají. A pokud si před sochu stoupnete na její užší straně, uvidíte, jak se Vaše postava v obrazech znásobuje.“
Podle toho, kde se právě nacházíte, vznikají neustále nové obrazové variace.
Richter sochu pojmenoval naprosto věcně: „9 stojících tabulí“. Toto dílo nemá nic symbolizovat a ani vzbuzovat žádné asociace. Je prostředkem poznání. Prostor, ve kterém stojí, zůstává stále stejný, ale jeho odraz v zrcadlových tabulkách a naše vnímání tohoto prostoru, se neustále mění.
- Material & Technik
- Glas- und Stahlkonstruktion
- Museum
- Gerhard Richter Archiv
- Inventarnummer
- 310/15