Albertinum, jak vypráví ředitelka muzea Hilke Wagnerová
„bylo postaveno v letech 1559 a 1563 jako zbrojnice a sloužilo vojenským účelům. Později – v 17. století za vlády Augusta Silného a v 18. století za Fridricha Augusta II. – bylo rozšířeno a přestavěno.
Na konci 19. století byla zbrojnice na počest krále Alberta přejmenována na Albertinum. V této době také vznikla pod vedením George Treue zdejší sbírka sochařského umění – a sice sloučením sbírek antického umění a odlitků.
Georg Treu byl v první řadě archeologem, ale zároveň se také velmi zajímal o tehdejší současné umění a prosadil – přes odpor města – například nákup děl Augusta Rodina. Tato skutečnost byla důvodem tzv. sochařského sporu, ke kterému tenkrát došlo. Místní umělci se bouřili proti rozhodnutí nakoupit díla současného a navíc ještě francouzského umělce. Dnes vděčíme právě tomuto odvážnému rozhodnutí Georga Treue za jednu z největších sbírek Rodinových děl, která se nachází mimo Francii.
Albertinum bylo během bombardování Drážďan v roce 1945 silně poškozeno, hlavní schodiště a atrium zcela vyhořely. Zdejší sbírky byly odvezeny do Moskvy a zpět do Drážďan se vrátily až v roce 1958.
V roce 1959 byla sbírka děl Nových mistrů – tedy díla, jejichž vznik se datuje po roce 1800 – oddělena od sbírky děl Starých mistrů a bylo jí přiděleno vlastní ředitelství.
Kvůli nedostatku výstavních prostor byly v Albertinu od roku 1959 vystaveny jak sbírky sochařského umění, porcelánu, grafického umění a děl Nových mistrů, tak také exponáty z Grünes Gewölbe – česky Zelené klenby, tedy klenotnice saských kurfiřtů a králů –, numismatické sbírky a zbrojnice.
Po rekonstrukci druhého poschodí je zde od roku 1965 umístěna také stálá expozice Obrazárny nových mistrů. Navíc se v Albertinu každých pět let konají věhlasné výstavy umění bývalé Německé demokratické republiky, dnes označované také jako „Documenta východu“.
Během velké povodně roku 2002 – musíme si uvědomit, že se tu nacházíme přímo na břehu Labe – tu byly v suterénu zaplaveny depozitáře. O něco později pak byly exponáty z Grünes Gewölbe, stejně jako Kabinet mincí s numismatickou sbírkou přemístěny do Rezidenčního zámku.
V roce 2005 byl v Albertinu založen archiv Gerharda Richtera a právě jemu vděčíme za to, že se zde trvale nacházejí dvě místnosti věnované Gerhardu Richterovi.
V letech 2006 až 2010 bylo Albertinum pod vedením berlínských architektů „Staab Architekten“ renovováno a částečně přestavěno. Důležitým prvkem přestavby bylo samozřejmě zastřešení atria, díky němuž tu vzniklo toto nádherné fórum.
V roce 2014 byla převedena odpovědnost za sbírku děl Nových mistrů a sbírku sochařství od roku 1800 pod jedno vedení – to bylo přesně v okamžiku, kdy jsem zde nastoupila na mé dnešní místo. Toto sjednocení umožnilo muzeu zintenzívnit svůj integrativní přístup k modernímu umění.“
Společně s vysokou uměleckou školou „Hochschule für Bildende Kunst“, která se nachází hned tady v sousedství, a s výstavním pavilonem v Lipsiově budově na druhé straně náměstí Georg-Treu-Platz tvoří Albertinum také významné centrum současného umění.