Děti, které si v popředí obrazu hrají se psy, by mohly být také líbeznými dětmi od Leonarda da Vinciho. Vpravo stojí láskyplná matka, za ní sedí někdo na koni a na levé straně obrazu vidíme rodinu – zobrazení harmonických vztahů lidí v neporušené přírodě. Právě to chtěl Hans von Marées zachytit na této kompozici v ideální římské krajině. V druhé polovině 19. století, kdy tento obraz vznikl, to bylo třeba chápat jako jasný protipól k odcizení způsobené rostoucí industrializací. Kompozice však působí poněkud konstruovaně.
Když Marées tento obraz roku 1868 v Itálii maluje, stojí teprve na začátku svého malířského vývoje. Zatímco někteří jeho současníci pracují ve volné přírodě, hledá Marées dokonalost ve svém vnitřním postoji, hledá formy, kterými by se mu podařilo vyjádřit zvnitřněný ideál harmonického života. Podporován mecenášem a teoretikem umění Conradem Fiedlerem, pokračuje Marées na své cestě k umělecké dokonalosti a tvoří umění jen pro umění. Na této cestě malíř neustále zápasí se sebou samým, doslova se mučí snahou dostát svým vlastním vysokým nárokům, jimž jeho umění podle jeho mínění nedosahuje.
Hans von Marées byl považován za těžkopádného a nepřizpůsobivého člověka. Do Drážďan přišel roku 1872/73 a jeho podporovatel mu zde nechal postavit ateliér. Tam Marées maloval portréty jeho členů rodiny – Conrad Fiedler doufal, že se mu podaří v Drážďanech prosadit Meréa jako portrétistu, což však Maréés odmítl jistě také proto, že na něj již čekala první a jediná významná zakázka: malba knihovny biologického výzkumného ústavu v Neapoli – to zajisté nebyl žádný špatný důvod, proč Drážďany opět opustit.
- Material & Technik
- Öl auf Leinwand
- Museum
- Galerie Neue Meister
- Ort & Datierung
- 1868
- Inventarnummer
- Gal.-Nr. 2399 C