Link nur auf Unterseiten benutzbar

Možná také znáte ten povznášející okamžik, když se během pěší túry po horách konečně v dohledu objeví vrchol. A možná jste také zažili pocit pokory, když nás ohromí velikost a moc přírody kolem nás. Pro Caspara Davida Friedricha, který se narodil roku 1774 v Greifswaldu, byly takovéto pocity velmi důležité. Svého Boha nehledal a nenacházel pouze v církevních rituálech, nýbrž právě také v přírodě. A toto své nadšení přírodou, která se stala součástí jeho náboženství, přenesl na plátno:

Na strmé, zvětralé skále stojí osamocený kříž. Kristus neobrací svou tvář k nám, nýbrž k zapadajícímu slunci, jehož paprsky barví mraky do intenzívních červených odstínů. Smrky, odrážející světlo z druhé strany, působivě celý motiv rámují.

Ale kde se nacházíme my jako pozorovatelé tohoto výhledu? Ještě poměrně daleko od vrcholku hory, možná na sousedním kopci, v každém případě ale na temném místě - pro protestanta Caspara Davida Friedricha tudíž ve velice symbolické situaci. Světlo vyzařující za vrcholem znamená božské zaslíbení, které se díky Kristově životu na zemi stalo hmatatelným. Postava ukřižovaného nám připomíná, že víra a naděje ještě nezemřely.

V tehdejší době bylo vyjádření náboženského přesvědčení pomocí symbolů přírody považováno za pobuřující provokaci. Přitom Friedrich v žádném případě nechtěl zpochybňovat křesťanskou víru, jak také dokazuje rám obrazu s tradiční křesťanskou symbolikou, který Friedrich sám navrhl: Vidíme zde oko Boží a klasy, které symbolizují chleba podávaný při svátostech a tudíž zároveň tělo Kristovo, a dále hrozny vína, které symbolizují krev Ježíše Krista.