Link only available on sub pages

Up ahead, we can see two men on a night-time walk. The narrow, rocky path has led them through a wood. Suddenly, as the ground rises, they catch sight of this dramatic view. The moon – and next to it, the evening star!

Caspar David Friedrich carefully composed this painting around various groups of two. First, of course, the two men; then the constellation of the moon and the evening star; but also the two trees, a pine tree, and an oak. Moreover, there is also the relationship between people on Earth and the moon, so infinitely far away. Friedrich’s two men pausing on their walk to look up at the moon rather as if it could look back at them.

For years, scholars have debated whether this painting also has a political message. The two men are dressed in the ‘old German’ style’. Such traditional German costumes came to stand for resistance in the fight against Napoleon, and after 1815 were adopted by students with republican and anti-feudalist views. What’s more, this work dates from 1819 – the year when wearing the ‘old German’ costume was banned. Let’s hear from curator Holger Birkholz:

“...scholars have been constantly debating whether this work has a political message – some claiming Friedrich is first and foremost political, while others argue he is religious. Interestingly, the political and religious weren’t necessarily two separate spheres in the Romantic period. With its utopian vision – the idea of salvation or, if you like, liberation through Christ – Christianity addresses a thoroughly political idea. This waxing moon could then also be read as a symbol of hope in a political situation where precisely striving for freedom held out the promise of progress and advancement.”

But such hopes were not to be realised during Friedrich’s lifetime. Across Europe, the monarchies reinstated after Napoleon’s final defeat in 1815 and the Congress of Vienna suppressed all republican movements.

Sledujeme dva muže při jejich noční procházce. Po úzké, skalnaté stezce lesem došli až k místu, kde se před nimi najednou otevírá pohled na noční nebe a - na měsíc! A hned vedle, malá večernice!

Caspar David Friedrich pracoval při kompozici tohoto obrazu vždy se dvěma prvky: Vidíme tu dva muže, dále měsíc a večernici stejně jako dva stromy - smrk a dub. Navíc je tu znázorněn vztah mezi oběma muži zde na Zemi a nesmírně vzdáleným měsícem. Dívají se na něj a trochu to vypadá, jakoby měsíc jejich pohled opětoval.

Již od vzniku obrazu se diskutovalo o tom, zda je na obraze skryto také nějaké politické poselství. Oba muži jsou odděni do "staroněmeckého kroje", který tenkrát nosili svobodomyslně smýšlející studenti. Tento kroj byl v roce, ve kterém obraz vznikl, tedy roku 1819, zakázán. Kurátor Holger Birkholz se k tomu vyjádřil:

"a odborníci skutečně často vedli kontroverzní diskuze. Existují také strany, které zastávají názor, že Friedrichovo dílo je především politické, jiní naopak tvrdí, že je především náboženské, ale zajímavé je vlastně to, že v době romantismu není nutné oba póly bezpodmínečně posuzovat odděleně: Náboženství se svým utopickým názorem, tedy myšlenkou spasení člověka nebo také osvobozením skrze Kristovu smrt, je rozhodně také politickým tématem. Proto můžeme přibývající měsíc interpretovat jako symbol naděje v dané politické situaci, která se díky snaze o svobodu myšlení jistě zlepší."

Tyto naděje se však za Friedrichova života nesplnily. Monarchie, které byly po Vídeňském kongresu znovu obnoveny, potlačovaly veškeré svobodomyslné úsilí v celé Evropě.